Zeptej se sama sebe:

Jakou roli v tvém životě hraje sebehodnota/sebeláska/sebepřijetí?

Čím jsi pro své blízké?

V jaké životní roli se ztrácíš a možná o tom ani nevíš.

Cykličnost ženy, víš jaký má na tebe vliv?

Jak vidíš sebe jako ženu? Jak přijímáš sebe jako ženu?

Jako děti nasáváme vše co se kolem nás děje. Učíme se vztahům, učíme se svým emocím. Rodiče, naši blízcí, vrstevníci, společnost, škola a prostředí, v kterém vyrůstáme, nás formuje do našeho budoucí života. Vše, co se jako malé děti naučíme, žijeme v dospělosti. Mnoho svých emocí se naučíme potlačit, abychom "přežili". Mnoho svých "destruktivních" návyků se naučíme, abychom získali pozornost, lásku, uznání našich rodičů, kamarádů, učitelů.

Jako malé děti cítíme frustrovaní, máme úzkosti, pocity prázdnoty. I jako malé děti toužíme po lásce, pozornosti, po uznání a přijetí.

Vztah k mamince, vzor otce, vztah mezi matkou a otcem, má obrovský vliv na náš život aniž si to uvědomujeme.

 Jak naše nastavení, přesvědčení a návyky nevědomky přenášíme na své dcery a syny. Jak ovlivňují náš život? 

Znáš větu: Ona je stejná jako její máma! On je stejný jako jeho táta!

Nemusí to tak být!  

Někdy máme pocit, že je náš život neřešitelný. Trápíme se, máme úzkosti, deprese. Jsme emočně závislý na partnerovi, dětech, práci,  jídle, alkoholu, sexu, sportu. Zkoušíme různé způsoby jak z toho ven, ale žádná změna nepřichází. Stále nás to hází zpátky. 

Čím to je?

Náš život tvoří od narození návyky, které se naučíme, okoukáme v prostředí, v kterém vyrůstáme a ty pak pokud něco nezměníme, žijeme v dospělosti. Pokud nám v našem životě není dobře, necítíme se šťastně, je potřeba udělat ZMĚNU. 

Mnoho z nás se nedokáže v lásce  vymezit, neumíme říkat "NE", už stačí. "A DOST", své rodině, svým rodičům, svému partnerovi, svým dětem, svému šéfovi, kolegyním, kamarádům.

Máme v sobě tisíce katastrofických scénářů a strachů.

Máš v sobě pocit, že musíš být stále ta "hodná, šikovná, pracovitá" holčička, která splní všechna přání svému okolí za trochu pozornosti, za trochu lásky, za jedno malé obětí.

Máš neustálí pocit, že všechno musíš zvládnout SAMA  a neumíš si říci o POMOC?

Několik let jsem žila odpojená od sebe, od svých hodnot. Nechápala mnoho situací, mnoho mých reakcí. Často jsem si připadala hrozně. Připadala jsem si, jako ta nejhorší partnerka, s kterou se nedá žít. Příšerná máma, která je pro své děti jen přítěží. Kamarádka, která musí být vždy připravená a nesmí nikde chybět, aby o své přátele nepřišla. O co jsem si celé roky nevědomky říkala? O LÁSKU, O POZORNOST, O UZNÁNÍ! Ikdyž kolem mě vše bylo, já to ve svém životě neviděla, neuměla přijmout. Vnitřně se cítila nemilovaná, nepotřebná, prázdná. Neustále s někým soupeřila, bojovala, porovnávala se. Dnes už vím, že to bylo mé destruktivní nastavení z dětství, které jsem si během svého života napotvrzovala a věřila mu na 100%. Přitom dělala vše proto, aby všichni kolem mě byli šťastný. 

Často si kladla otázky:

Proč právě já? Proč se to děje právě mně? Proč se ke svému muži chovám tak, jak se chovám? Proč mám tendence své děti řídit, organizovat, křičet na ně? Zároveň toužím, aby mi byl můj muž oporou, s dětmi měla otevřený a upřímný vztah. Toužím od svého okolí po uznání, lásce a vzájemném napojení!

Umím to vůbec? Kdo mě to měl naučit?

Pocházím z "docela normální" rodiny. I když jsem své rodiče z celého srdce milovala a miluji, jejich vztah nebyl pro mě určitě tím, který mě měl naučit vztahu mezi mužem a ženou! Mamka celý život čekala doma až se taťka vrátí z hospody a z práce a nikdy jsem jí neviděla plnit si své sny. Taťka každý den, několik hodin trávil v hospodě. Mezi svými "kamarády". Žili spolu v jednom domě, žili však vedle sebe.

To co jsem okoukala doma, jsem pak žila v dospělosti! Neuměla jsem to jinak!

Díky poznání sebe jsem pochopila i své nastavení. Pochopila svou životní cestu. Pochopila proč se mi mnoho mých situací v mém životě stalo a opakovalo. Přijmula je, smířila se s nimi, odpustila sobě a vykročila dál. Naučila jsem se a stále se učím žít vědomý život v lásce, v radosti, v hojnosti, ve zdraví a ve štěstí.

Být skvělou partnerkou, mamkou, kamarádkou, sestrou a podnikatelkou se člověk musí naučit!

Je to cesta, která není vždy úplně růžová, ale opravdu stojí za to. Je to životní rozhodnutí. 

Jsem průvodkyní pochoponí sebe sama, osobní a vztahová koučka, lektorka komunikace ve vztazích, které nás provází ve všech oblastech života. Díky své životní cestě, empatii a vnímání se dokáži velmi rychle napojit na každého z vás. Během pár chvil pochopit souvislosti vašeho života. Umím dát konstruktivní zpětnou vazbu, nový úhel pohledu na danou věc, daný problém!